Chápu, že lidé chtějí změny, ale ty se dostaví nejdříve za 2-3 roky

Rozhovor Práva s Andrejem Babišem o realitě české politiky

  Miinistr financí a lídr ANO Andrej Babiš v sobotním rozhovoru pro Právo přiznal, že se obává, aby nedopadl jako někteří minulí populární politici, nad kterými se zavřela voda. Podle něj lidé netrpělivě čekají na změny, ale k nim dojde až za dva tři roky.


Podle průzkumů veřejného mínění jste nejdůvěryhodnější a nejpopulárnější politik. Čím si myslíte, že jste si tato prvenství – jako nepolitik, jak si říkáte – zasloužil?
Myslím, že mi normální lidi rozumějí, třeba tím, že mluvím jinak a snažím se o věcech říkat pravdu. Na druhou stranu historicky ti nejpopulárnější politici jako Vladimír Dlouhý nebo Stanislav Gross se potom propadli úplně na dno. Takže jen doufám, že tak nedopadnu taky.

 Stále se zaklínáte tím, že nejste politik, ale přitom jste se s řadou politiků stýkal už jako šéf Agrofertu a tykáte si spolu. To je trochu divné kritizovat systém, ve kterém jste se dlouhá léta pohyboval.
Ano, máte pravdu, že jsem se dřív stýkal s politiky. V minulosti jsem na to měl jiný názor, na svoje kontakty jsem byl pyšný. Říkal jsem si, jaký jsem borec a jak jsem vlivný. Byla to hloupost. Časem totiž člověk poznal, jak ti politici fungují, že to je všechno jen faleš a přetvářka a že vše dělají pro sebe. Paradoxně kdybych neznal tyto lidi, kteří kradli a plýtvali moje daně, a stát fungoval, jak má, tak bych do politiky nikdy nešel.

Každopádně to, že vám lidé věří, je důkazem, že do vás vkládají naděje. Děsí vás to?
Je to velký závazek a ten tlak cítím. Lidé se už ptají, co jsme udělali. Jsme ve vládě tři měsíce a občané už chtějí, aby se to změnilo. Cítím, jak jsou netrpěliví.
Jenže my jsme jednak limitovaní našimi koaličními partnery, z nichž je jeden součástí toho zavedeného systému. Však si také všimněte, jak na mě všichni útočí – nejen opozice, ale i sociální demokracie.
A kromě toho nás brzdí ten šílený byrokratický systém státu, samá připomínková řízení, všichni si dopisují. Než se přijme zákon, tak to trvá i dva roky.

To možná bude dáno tím, že demokratický stát není firma.
Ale vždyť se stát ani neumí postarat o svůj majetek. Když jsem nastoupil na ministerstvo financí, tak jsem všem řekl: Představte si, že jste majitelé ČR, neexistují žádní politici a teď byste měli rozhodnout ve prospěch této země. Překvapuje mě, jak se o všem v minulosti jen mluvilo, ale nic se neudělalo.

Kdy byste tedy řekl, že lidé pocítí zlepšení?
Doufám, že by to mohlo být za dva tři roky. Někdy mám pocit, že Česká republika ve skutečnosti vznikla 29. ledna 2014 (datum jmenování vlády). Ale neříkám, že jsme nějací spasitelé. Chci říct, že čtyřiadvacet let šla ČR nějakým směrem a že jsme se v únoru ocitli na začátku. Šokuje mě, jak ten stát funguje a kolik věcí je třeba napravit.

Co například?
Třeba takový centrální registr účtů potřebujeme na boj proti rozkrádání spotřební daně a DPH. V Centrálním registru administrativních budov chybějí údaje o polovině státních nemovitostí. Proč do systému, který stál 260 miliónů, nebyly některé resorty schopny od července 2013 vložit podklady o budovách, které pod ně patří? Kdybych měl takového ministra ve své firmě, tak bych ho dávno vyrazil.
Aktivně řešíme D8, ministru životního prostředí Richardu Brabcovi a dopravy Antonínu Prachařovi jsem řekl, že musí D8 vyřešit, a to rychle. U závalu jsme za týden dokázali, že Lesy ČR začaly těžit dříví, řešíme tu popadanou zeminu, čekáme na geologa. Předtím se od záplav v červnu 2012 nic nedělo.
Státní fond dopravní infrastruktury, ve kterém je i s eurofondy 64 miliard, každý rok tvrdí, že peníze vyčerpá, ale to není pravda. Za tu šílenou D1 bych dal všem od revoluce po čuni za to, že ji nebyli schopni rozšířit na tři pruhy.
Rozšíření sítě dálnic do Polska, Rakouska, Drážďan nejenže by bylo obrovským impulsem pro hospodářství kvůli multiplikačním efektům stavebních firem, ale mělo by i vliv na zahraniční investice a mobilitu nezaměstnaných. Ale existují samozřejmě oblasti, kde lze najít peníze pro státní rozpočet.

Máte na mysli něco konkrétního?
Našel jsem nyní další rezervy, a to v úhradách z vydobytých nerostů. Pro stát jsou nevýhodné a je třeba změnit systém výpočtu úhrad a jejich rozdělování. Doposud ČR měla z těchto nerostů úhrady asi 600 miliónů, které se v poměru 75 ku 25 dělí mezi obce a stát. Vidíme prostor pro navýšení úhrad asi o 3,6 miliardy a chtěli bychom změnit poměr, jelikož si obce zásadně přilepšily novým rozpočtovým určením daní. Obce by dostaly navíc 600 miliónů a stát tři miliardy.

Celý rozhovor s Andrejem Babišem si můžete přečíst v sobotním Právu

Jan Rovenský, Právo