Jak (ne)dělat průzkum veřejného mínění...

Intuice se hodí spíše v „malém“ rozhodování

Čím déle lidé vykonávají kompetenčně náročné pracovní činnosti, čím déle zvládají obtížné úkoly z hlediska zodpovědnosti a rozhodování, tím více sklouzávají do automatických stereotypu chování a rozhodování odvíjejících se spíše od jejich intuitivního způsobu přemýšlení nežli od objektivních informací. To vše je zcela běžné, tedy není zapotřebí se nad tím pozastavovat a ptát, zda je to správně či nikoliv.

Dokonce zde můžeme říci, že to v některých případech muže být i užitečné, protože spolehnutí se na vlastní zkušenost muže být stejné jako nechat si zjistit objektivní data a na základe nich rozhodnout. Jediný rozdíl pak tkví v tom, že vlastní zkušenost mám na dosah, kdežto objektivní data musím nechat někým získat.

Na druhé straně však musíme vidět situace, kdy to takto udělat nemůžeme. Nejen že spolehnutí se na vlastní zkušenost není možné, neboť problém, který potřebujeme rozhodnout, má dalekosáhlý přesah, ale navíc bychom si ke složitosti a provázanosti celé situace ani neměli troufnout rozhodnout sami o sobe ci v blízkém kruhu.

Dotazování a jeho formy

Právě snaha o objektivizaci celé situace přivádí kompetentní pracovníky k zamyšlení se. Když se zeptat lidí, tak jak položit otázky, aby způsob, jak se vyjádří, celou situaci ještě více nezkomplikoval? Dále když už jejich názory získáme, jak to udělat, aby to zase nevypadalo, že jsme to celé sestavili jen proto, abychom získali pouze příznivce? Jak zároveň udělat dotazování spojené s vysvětlením problematiky, protože celá věc je tak složitá, že to nejde zjistit jen otázkami a odpověďmi? To a ještě mnohem více je zapotřebí mít pod kontrolou, aby nedošlo k většímu problému, než máme na začátku.

Nebojte se, v tomto článku a v dalších následujících se budeme věnovat formám a provedením jednotlivých typu zjišťování názoru a postojů lidí včetně pár rad, na

co si dát pozor, když by Vás to potkalo. Celou dobu však budeme mít na paměti, aby v každé formě, pokud to bude jen trochu možné, bylo dostatečně zajištěno, že se bude jednat o objektivní dotazování.

Od jednoduchého ke složitějším; ANKETA

Nejjednodušší forma dotazování je anketa, která je reprezentována pouze jednou otázkou zjišťující preferenci dotazovaného. Například na www stránkách se zjišťuje, zda se návštěvníkům stránky líbí, případně pod zodpovězenými otázkami v informačních sekcích se dotazuje, zda to čtenářům pomohlo apod.

Nic více od tohoto typu dotazování nelze cekat, jelikož se jedná o zcela jednoduché dotazování bez předchozího vysvětlování, bez identifikace dotazovaného atp.

Anketní dotazování se používá na zjišťování stavu ex post. Tedy jednoduchým způsobem dokáže získat postoj respondenta vůči něčemu, co se stalo, co už viděl apod. Anketou se nelze ptát dopředu, neboť ani forma ani obsah nejsou vhodné pro přesné určení typu respondenta. Například nelze použít anketu v případě, že se chci zeptat na to, co by se návštěvníkům www stránek líbilo tím, že jim nabídnu několik možností, protože bych sice statistické výsledky získal, ale věcná významnost by byla nízká vzhledem k tomu, že vlastně nevím, kdo ty konkrétní odpovědi sytil.

Důležité je i samotné umístění ankety, které by mělo být tematicky přiléhavé tomu, na co se ptá. Těžko očekávat kvalitní výsledky, když se budu ptát kolemjdoucích u vchodu na městský úřad, zda se jim líbí nová podoba internetových stránek, nebo například na www stránkách nemá smysl dotazovat, zda nová cyklostezka splnila očekávání.

Jiří Košut – konzultant Institute of Applied Psychology, s.r.o

 Nové sady 27, Brno, 602 00